O funkčních potravinách, které pozitivně působí na naše zdraví, je v poslední době slyšet stále častěji. Že tzv. probiotika pomáhají udržovat příznivou střevní mikroflóru a posilují obranyschopnost organizmu, ví z televizních reklam už asi každý. Neméně často se hovoří o někdy zbytečném užívání antibiotik. Vědci už dlouho bijí na poplach a lékaři dnes k předepisování antibiotik skutečně přistupují zodpovědněji než v minulosti.
Permanentní válka bakterií
Slova „probiotika“ i „antibiotika“ mají původ v řečtině a už překlad jejich významu – „pro život“ a „proti životu“ – jasně ukazuje na zásadní rozdíl v účinku. Zatímco antibiotika potlačují a ničí škodlivé bakterie (a spolu s nimi i ty užitečné), probiotika jsou živé organizmy, které se po požití dokáží uchytit ve střevě a pozitivně ovlivnit zdraví. Jde především o bakterie mléčného kvašení (bifidobakterie, laktobacily), ale i některé koky (Enterococus faecium, Streptococus termophilus) a určité druhy kvasinek (Saccharomyces boulardii), které jsou schopné produkovat antimikrobiální substance (organické kyseliny, peroxid vodíku a tzv. bakteriociny), a tak snižovat počet živých bakteriálních buněk a ovlivňovat metabolizmus bakterií a produkci toxinů. Ovlivňují mimo jiné i produkci vitamínů, schopnost zpracování laktózy nebo účinnost trávicích procesů, ale pro preventivní a terapeutické použití probiotik je důležitá především jejich schopnost stimulovat imunitu.
Tělo zdravého člověka je osídleno obrovským počtem mikroorganizmů. Nejvíce jich najdeme právě v tlustém střevě, kde vytvářejí tzv. střevní mikroflóru. Tyto bakterie u dospělého člověka váží celkem přes jeden kilogram, přitom jen jediný gram tlustého střeva obsahuje 150krát více bakterií, než je lidí na světě. Ve střevě se nacházejí mikroorganizmy několika set různých druhů, mezi nimi jak užitečné, tak potenciálně škodlivé, které způsobují vznik průjmových onemocnění, vedou k převaze hnilobných procesů ve střevě a podporují vznik toxických a rakovinotvorných látek.
Probiotika – nutnost nebo reklamní trik?
Konzumací probiotických potravinových doplňků posilujeme pozici užitečných mikroorganizmů, které na střevní sliznici neustále bojují se škodlivými. Obzvláště důležité je to po průjmovém onemocnění či antibiotické léčbě. K narušení rovnováhy, přemnožení škodlivých bakterií a poruše imunitních mechanizmů ovšem může vést i špatná životospráva a nedostatek vlákniny ve stravě. Funkční potraviny s obsahem probiotik proto lze doporučit všem s výjimkou osob alergických na kravské mléko. Probiotické bakterie totiž rozhodně nemohou uškodit a kysané mléčné výrobky jsou navíc důležitým zdrojem vápníku a bílkovin.
Skoro se zdá, že probiotika jsou jedním z faktorů dlouhověkosti, ale samozřejmě nejsou samospasitelná. Aby skutečně byla takto účinná, je třeba změnit stravovací návyky – zvýšit podíl zeleniny a ovoce, konzumovat více vlákniny, omezit příjem živočišných tuků, vyhýbat se transkyselinám apod. Zároveň je důležité dopřát tělu dostatek pohybu, udržovat odpovídající tělesnou hmotnost, nekouřit, alkohol požívat pouze v minimálních dávkách, umět odpočívat a zvládat stres.